V České republice v posledních několika letech stoupá počet realizací dřevostaveb. A to i přes určitou skepsi části společnosti, která pramení z nedůvěry ke dřevu jako hořlavému stavebnímu materiálu. V určitém ohledu je dřevo odolnější materiál než například ocel, při požáru totiž pouze ohoří a pak i nadále plnohodnotně staticky spolupůsobí. 

NÁVRH DŘEVOSTAVBY S OHLEDEM NA POŽÁRNÍ OCHRANU

Abychom splnili normou dané požadavky na požární ochranu budovy, musíme začít kvalitním projektem a správnou volbou materiálů. Zvolené konstrukce a materiály by měly splňovat nároky na požární bezpečnost tzv. Požárně klasifikační osvědčení (PKO). To garantují obvykle již samotní výrobci skladeb a systémů. Častokrát však projektant navrhne atypické řešení skladeb, u kterých nejsou veřejně známé požárně bezpečnostní hodnoty. V takovém případě musí vypočítat požární odolnost specifických skladeb na míru kvalifikovaná osoba.

V rámci projektových prací je nutné stanovit maximální počet evakuovaných osob a na základě této hodnoty například zodpovědně navrhnout únikové cesty– jejich lokaci, šířku, délku, značení, osvětlení, vhodné povrchové úpravy atd.

Ačkoliv by se to možná někomu zdá zvláštní, požární pravidla pro dřevostavby se nijak zásadně neliší od pravidel stanovených pro ostatní převážně zděné domy. Celková požární bezpečnost stavby je vlastně souhrn předpisů, které mají svou jasnou oporu a charakteristiku v české legislativě.

POŽADAVKY NA STAVBU PŘI VZNIKLÉM POŽÁRU

1. Požadavek na bezpečnou evakuaci všech osob.

2. Další nezbytně nutnou vlastností je zabránit po dostatečně dlouhou dobu šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky. Požární úseky jsou vlastně požárně izolované oblasti, jako například chodba „A“, chodba „B“, kancelář, toalety. Jsou odděleny požárně bezpečnostními příčkami a dveřmi, nebo okenními otvory.

3. Dalším faktorem je zajištění ochrany okolního prostředí kolem postiženého objektu. Tedy vymezení požárně nebezpečných prostorů. Jedná se o prostory, kde hrozí sálavé teplo, nebo odpadávání ohořelých částí budovy. Tyto prostory nesmí kolidovat s jinými hořlavými konstrukcemi- domy, zastávky MHD atd.

4. Musí být zajištěn dostatečný přístup požárních hasících jednotek k objektu.

5. Dalším důležitým elementem je vybavení objektu o zařízení pro protipožární zásah, jako jsou různé hasicí přístroje, nebo automatické aktivní hasící systémy.

ODOLNOST A CHOVÁNÍ DŘEVA PŘI POŽÁRU

Dřevo patří paradoxně ke konstrukcím, které jsou poměrně odolné vůči požáru. Masivní dřevo je poměrně obtížně zapalitelné. Aby se samo vznítilo, je potřeba teplota vyšší než 400 °C. Při požáru dřevěné konstrukce pouze povrchově ohoří a za cca 20 minut vytvoří zuhelnatělou izolační vrstvu, která chrání efektivně zbytek dřeva před požárem. Jednotlivé ohořelé nosné prvky neztrácí svou pevnost a tuhost, a tak mohou dále přenášet zatížení a nehrozí tak zřícení objektu. Tato ohořelá vrstva má asi 6krát menší vodivost než rostlé dřevo, proto tedy začne při požáru působit jako tepelný izolant. Mezi uhelnatou částí a vnitřní neporušenou částí je část metamorfovaného dřeva postiženého teplotou vyšší než 200 °C- této části se říká pyrolýza.

Samotnou hořlavost dřeva ovlivňuje několik aspektů.

1. Jde především o jeho vlhkost. Při zahřívání dřeva totiž nejdříve dochází k rychlému vypařování vlhkosti z různých děr a spár, kde je přístup ke konstrukci nejsnadnější. Teplota se drží stabilně zhruba kolem 100°C. K samotnému vznícení dochází až po klesnutí vlhkosti pod určitou kritickou mez. Pak začne teplota dřeva prudce stoupat.

2. Hořlavost je také velice ovlivněna tvarem, průřezem a především povrchem jednotlivých prvků. Platí, že čím je povrch hladší, tím méně náchylný k požáru bývá. Proto je významným protipožárním opatřením hoblování a jiné úpravy, které uhlazují drsný povrch dřeva. Dá se říci čím větší objem a menší povrch dřevěný prvek má, tím je požárně odolnější.

3. Dále hořlavost ovlivňují například různé protipožární povrchy a impregnace.

4. V neposlední řadě je to hustota dřeva. Čím je dřevo hustější, tím méně je náchylné ke vznícení.

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST A JEJÍ VÝPOČET

Stupeň požární bezpečnosti je parametr, který nám říká jak schopná je stavba zabránit ztrátám na životech a zdraví uživatelů v případě požáru.

Co zejména zohledňujeme při určování požární bezpečnosti:

1. správné začlenění budovy do urbanistického kontextu

2. dispoziční řešení stavby

3. materiálové a konstrukční řešení stavby

4. požární bezpečnostní systémy a zařízení

5. zda byl návrh / dům posouzen a schválen kvalifikovaným požárním specialistou

Pro důsledný výpočet požární náchylnosti jednotlivých požárních úseků se používá tabulka, ve které jsou popsány různé třídy hořlavosti jednotlivých konstrukčních materiálů. Najdeme zde samozřejmě i různé typy dřev s různými povrchovým úpravami.

NORMY TÝKAJÍCÍ SE PROBLEMATIKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI

Znalosti v oblasti požární bezpečnosti dřevostaveb se neustále prohlubují a aktualizují. Velké změny v odborné terminologii a v kategorizaci tříd hořlavosti přináší snaha o evropskou unifikaci jednotlivých národních stavebních norem. Specialisté na tuto disciplínu jsou autorizované osoby v oboru požární bezpečnosti. Pouze oni mohou vydávat požární zprávy k jednotlivým projektovým dokumentacím. Na stavebnících poté je, aby se pokyny v těchto zprávách bezezbytku řídili.

Důležité normy:

 ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

 ČSN 730810 Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí Odolnost stavebních konstrukcí se počítá na minuty.

DALŠÍ KONSTRUKČNÍ PRVKY U DŘEVOSTAVEB

Dalšími významnými konstrukčními prvky u dřevostaveb jsou různé deskové materiály. Mohou to být desky na bázi sádry (sádrokarton), cementotřískové desky nebo desky na bázi dřeva (OSB, MDF, dřevotřísky, překližky). Sádrovláknité desky vychází při posuzování požárních vlastností dobře- zařazují se do třídy A.

Na rozdíl od sádrokartonu desky na bázi dřeva- např. OSB desky jsou z hlediska statiky často velice důležitým prvkem– v rámci stěn mají nosnou i zavětrovací funkci. Z hlediska požární bezpečnosti jsou na tom naopak hůře. Můžou však být zakryty nehořlavým materiálem, nebo alespoň opatřeny nehořlavou povrchovou úpravou.

Při výpočtech požární bezpečnosti hraje důležitou úlohu také tepelná izolace uvnitř konstrukcí. Nejlépe je na tom kamenná vlna, která chrání před požárem boční strany nosných konstrukcí (sloupků) uvnitř stěn. Ty tak v případě požáru ohořívají pouze z čelní strany.

Kromě knihy Dřevostavba svépomocí se konstrukci drobných obytných dřevostaveb věnujeme také v knize Jak postavit malý dům. Na 275 stranách plných názorných ilustrací najdete mnoho rad a tipů týkajících se právě konstrukce ekonomicky dostupné dřevostavby.